stacks_image_5798CD51-B373-44B0-AD30-F572A24A3F5F

Zdeněk Kleindienst - Malíř, grafik


Narozen 12.6.1927 Nové Strašecí, zemřel 18.1.2012 v Praze. Studoval na Státní grafické škole v Praze u prof. K. Mullera a P. Dillingera. Od roku 1958 byl členem Svazu výtvarnych umělců. Své práce vystavoval jak v České republice (Praha, Ostrava, Rakovník, atd.), tak v zahraničí (Paříž, Mnichov, Frankfurt, Kolin n. R., Brugy, Hagg, Utrecht a mnoha dalších.) Zůčastňoval se i skupinových výstav. Je zastoupen v mnoha soukromých sbírkách u nás i v cizině. Dále pak ve sbírkách Národní galerie, ministerstva školství a ministerstva kultury. Kromě malovaní obrazů se zabýval i kresbou, grafikou (loga, plakáty, diplomy ... ), ilustracemi (časopisy, noviny, knihy ... ). Byl je a bude členem EXPLOSIA MANES .

Prudký rytmus současného stavu nás unáší stále kupředu, odměřován metronomem vteřin, signály odjezdů a příjezdů, mezi nimiž se ztrácejí v nenávratnu okamžiky práce, denních starostí, bolesti, zármutku, nepokoje i lásky. Málokdy nám zbývá chvíle, v níž bychom se zastavili a obhlédli alespoň kus své minulosti, zvážili ji či se zeptali po jejím smyslu. A proto přichází malíř, aby každému z nás položil svou otázku a aby naše skryté životní osudy přivedl na scénu velkého divadla světa.
Jeho pieroti a mimové nejsou jen konkrétními postavami z pantomimy, jež se po svém vystoupení převléknou a stanou se někým jiným. Jsou symbolem lidstva, které pod škraboškou smíchu skrývá své slzy a zmatky, které, ať už podvědomě nebo ve chvíli soustředění, pociťuje reálnou možnost totální katastrofy, jehož nejlepší jedinci dokáží jít za velkým cílem, nelitujíce oběti, a které vždy znova s důvěřivou nadějí vztáhne ruku po barevném ptáku štěstí. Malíř maluje velké divadlo světa. Ale na této scéně není nezúčastněných. Zatímco se v obrazech snaží klást a zodpovídat otázky obecně lidské, jsou jeho kresby především osobní výpovědí, svědectvím vlastních pocitů, zážitků, vzpomínek. Rodi se z neopakovatelnosti chvíle, ne však jako bezprostřední záznam viděného. Promítají se do nich prvky viděné skutečnosti, někdy povýšené na symboly, jinde uvedené do nečekaných vztahů, jež jim daly nový smysl, prolínají se s umělcovými představami, aby z nich vyrostly obrazové básně. Ze zážitků vážné hudby vznikají jeho Houslové sonáty, Archaické předměty připomínají magii věcí, spojených se životem minulých pokolení, přes lmaginární mosty přicházejí k umělci nové dny, noví přátelé, nové vzrušující zážitky i pocity nostalgie. Předměty, symboly a objekty obejme do oblých uzavřených tvarů, jindy je oddělí zraňujícími ostny nebo je usměrní na dálku diagonály. Jeho kresby jsou řadou variací, na nichž můžeme sledovat, jak myšlenka přerůstala od prvního impulzu do definitivní polohy.
Zdeněk Kleindienst při svém životním jubileu předkládá výsledky práce z posledních let svým rodákům. Je to samozřejmě jen výběr z nepřeberné řady kreseb a pláten, ale jistě postačí k tomu, aby v něm blíže poznali autora a současně aby v jeho tvorbě nalezli otázky nám všem společné, i odpovědi, jež jednoznačně vyznívají ve chválu života.
dr. Blanka Stehlíková